Krajinná ekologie
Krajinná ekologie zkoumá fungování ekosystémů v širším prostorovém měřítku jako vzájemně propojených stanovišť (Jelínek & Zicháček 2005, Benešová et al. 2003). Prostorové uspořádání a propojenost ekosystémů jsou potom rozhodující pro přežití druhů i celkovou stabilitu daného prostředí (Šíma 2025, Šlégl et al. 2002).
Jedním z největších ohrožení dnešní biodiverzity je fragmentace stanovišť, tedy rozdělení ploch přirozené vegetace na menší, izolované ostrůvky vlivem dopravní infrastruktury, urbanizace nebo intenzivního zemědělství. Izolace populací brání přirozeně migrujícím organismům, výměně genů a zvyšuje citlivost fragmentů vůči vnějším vlivům (takzvaný okrajový efekt) (Šíma 2025, Šlégl et al. 2002, Jelínek & Zicháček 2005).
Průchodnost krajiny zajišťují biokoridory – liniové prvky (remízky, meze, břehové porosty), jenž propojují jádrová území (biocentra) a umožňují přesun organismů a jejich šíření (Šíma 2025, Šlégl et al. 2002).
V českém právním řádu je tento princip zakotven v podobě Územního systému ekologické stability (ÚSES), což je zákonem chráněná síť biocenter a biokoridorů místního i širšího významu; jejím cílem je zachovat krajinu jako funkční celek, který je odolný vůči negativním zásahům člověka (Šíma 2025, Šlégl et al. 2002).
Pro výuku
Pracovní listy pro žáky
Chráněná území ČR – pracovní list (SPŠ strojnická Olomouc)
Pracovní list k tématu chráněných území v České republice (NP, CHKO, NPR, PR aj.). Zpracován v rámci projektu „Výuka moderně”. Vhodný pro procvičení přehledu systému ochrany přírody v ČR.
Online cvičení pro žáky
Voda, krajina, produkce potravin – výklad a cvičení (Umíme fakta)
Kombinace teoretického přehledu o hydrosféře, proměnách krajiny a globálním zemědělství s navazujícím interaktivním procvičováním. Slouží k osvojení klíčových pojmů z oblasti ekologie a k okamžitému otestování získaných znalostí v praktických úlohách.